Dneska mi je 12 týdnů

Ahoj, dlouho jsem se neozvala tak to dnes trošičku napravím. Dneska mám skoro narozeniny, jsem zvědavá co mi dvounožci nadělí, říkali něco o očkování, ale to byl určitě vtip...

Víte co už jsem všechno viděla a zažila? Nevím jestli to vůbec dokážu všechno popsat. Naučila jsem si sednout na povel, což je asi jediný hmatatelný důkaz toho, že dekážu někoho a na něco poslechnout :-). A vlastně ještě něco, umím krásně chodit bez vodítka. To bez vodítka zdůrazňuju, nechápu, proč bych měla chodit tam, kam chce nějaká červená šňůra... To jsou asi dvě věci, které dělají dvounožcům největší radost. Ale pak jim dokážu udělat spoustu malých radadostí. Několikrát denně se dokážu nepozorovaně vplížit do postele, dokážu ukrást jakoukoliv plyšovou hračku ať je kdekoliv, mám v hlavě budík na půl šestou, umím krásně kousat, mám ráda všechno jídlo co jí dvounožci a spoustu dalších a dalších věcí.

Zatím moc nemusím cizí pesky, našla jsem si zatím (nepočítám-li Arnyše, to je můj milášek) jednoho kamaráda na hraní. Je to rfoční hyperaktivní pudlík, co si rád hraje, ale já ho zatím nedohoním, musím trénovat. Ostatních psů se celkem bojím, buď sou moc velcí, to na ně štěkám, nebo moc malí a to na ně taky štěkám :-). Bojím se vůbec spousty věcí, lidí ne, ti jsou mi ukradení, ale věcí co si jentak leží na chodníku těch jo. Panička mi vždycky říká, poď trumbero, to je jenom velkej kámen, nebo to je jenom igelitka, jenže jí se to řekne, jenom... Víte jak je taková igelitka strašidelná, když se do ní opře vítr? To si ani nedovedete představit. No a taky se chystáme na cvičák, chtěli jsme chodit na hafbezobav, jenže tam chodí pejsi snad z celého světa, takže je tam plno. Uvidíme, jestli se nám podaří se tam dostat, když ne, tak další v pořadí je Petr Urban,m ten je prý taky fajn.

Už se tam těším, panička říkala, že tam bude spousta psích kamarádů a spousta zábavy a když budu poslouchat a nebudu se moc bát, tak dostanu spoustu dobrůtek, zní to skoro jako psí nebe, nebo ne?

Zatím pac a pusu

Yuki

PS: Fotky snad budou brzy nějak málo fotíme nebo co...